Pracovní život vývojáře: O juniorech, vedení lidí i prohlubování technických skillů

Když jsem byla malá, základní školou povinná žákyně, uvěřila jsem svojí mámě, že dobré známky jsou zárukou toho, že ze mě v životě bude NĚKDO. Někdo úspěšný. (Nutno dodat, že část mé školní docházky se odehrála už po revoluci). Tak jsem si na léto vždy koupila sešit “Opakujeme si o prázdninách” a i během prázdnin si opakovala učivo předchozího ročníku. Pamatujete si tu dobu taky? Nemyslím si, že mi zrovna tenhle sešit někdy s něčím v životě pomohl, ale ukázal mi, že občas si něco zopáknout není špatně. Obzvlášť pokud se chci něco naučit, nebo nezapomenout důležité věci. Proto se vracím k oblíbeným fotkám v telefonu / na Instagramu. Opakovaně otevírám knížky, co mám v knihovničce… A znovu jsem si pustila i některé díly #PeopleOps rozhovorů. A vy byste mohli taky… Dneska se vrátíme k vývojářům a tomu, co pro svoji práci potřebují v různých fázích své kariéry. 

Každý z nás je jiný, ale chceme podobné věci?!

Prací a v práci každý z nás tráví podstatnou část života. A i když každý z nás je jiný, hledáme v ní podobné věci - smysl, obživu (pokud vám nespadlo do klína dědictví po strýčkovi z nějaké královské africké rodiny :) ) a možná trochu radosti či vlastního uspokojení. V čase se samozřejmě mění to, která z daných věcí je pro nás jak důležitá. I to, jakou její podobu si přejeme, nebo jak potřebujeme, aby se projevovala. Přeci jen na práci máme nějakých 40 let dospělého života.

Junioři mohou být investicí do kontinuity projektu i firmy - prověří kód, procesy i kulturu

Naše potřeby se zkrátka mění. A to i s tím, jak moc máme odpracováno a odžito a v jaké fázi kariéry se právě nacházíme. Na jejím začátku si prostě míň dokážeme představit, co nás pod tím či oním úkolem čeká. I proto jedna z ultimátních rad Honzy Javorka pro začínající vývojáře byla se ptát po tom, jak se v dané firmě, kam se hlásím, předává know-how. Kolik času mi kdo bude věnovat a jak moc je předávání znalostí vnímáno jako součást práce každého seniora, je dobré první vodítko. A naopak. Pokud máte aktuálně týmy IT profesionálů na starosti, Honza upozorňuje, že nezaučovat si postupně lidi může vést k dost velkému ohrožení kontinuity vašich projektů. Senioři jednoho krásného dne z vaší firmy odejdou a dost často i zcela zmizí z IT trhu. 

Junioři jsou lační po tom se učit. Jako firma či manažer to můžete využít ke spokojenosti všech. Takže pokud si ještě pořád myslíte, že junior je pro váš tým moc drahá záležitost, poslechněte si náš rozhovor s Honzou. Možná jen zjistíte, že máte blbě nastavený onboarding, nebo že jste doposud nevyužívali potenciál toho, co vám do týmu mohou junioři přinést. 

Tenhle díl si zopakujte celý (na Forendors). Pokud Honzu znáte můžete vynechat prvních 10 minut, pak už to je perla za perlou ….
Ochutnávka je k dispozici i na Spotify.

Juniorem navždy nezůstanete

Junior juniorem nezůstane navždy. Honza mluvíl o tom, že s nadšením a návykem se učit, hltat nové se junioři velmi rychle (mluvil zhruba o roku) mohou v pohodě stát mediory. Můžete používat více či méně složité kompetenční matice, kariérní žebříčky a jiné nástroje, abyste poznali, jak seniorní lidi v týmu máte. Ale aby mohli vůbec růst, musíte jim pro to vytvořit podmínky. Musíte mít vymyšleno, jak konkrétnímu člověku budete přidávat kompetence, zodpovědnosti a stavět ho přes složitější a složitější úkoly. A ano, tohle sice může být zhruba popsáno v nějaké matici či kariérní cestě, ale bez manažera, který tohle téma pravidelně a individuálně se svými lidmi vytahuje, toho moc nezmůžete. Jen mít někde napsané požadavky či vodítka nestačí. A ano. Čím kompetentnějšího / seniornějšího člověka máte, tím víc se bude umět říct o to, co potřebuje. V našem rozhovoru okolo 50. minuty Riki dokonce zmiňuje, že už má i své “no-listy”. Bezpodmínečné stopky. Věci, o kterých se prostě nediskutuje. Lidi, se kterými nechce spolupracovat, technologie, co se je netouží učit a podobně. Máte vy svůj No-List? Ani ten nebude na vždycky nutně tentýž, ale rozhodně je fajn vědět, co jsou věci, bez kterých nebudete v práci spokojení. 

S Rikim a Alešem jsme mluvili o tom, že pro super dobré vývojáře není jen jedna cesta se posouvat. Je jich rozhodně víc. Pusťte si náš rozhovor od 23. do 35. minuty. Tam kluci popisují tzv. Fellowship track a jak si o něj říct. Respektive, jak ve firmě ukázat, že růst se nemusí jen do manažerské role! A že učení se novým věcem nemusí být jen v pracovním čase, tam kluci zmiňují taky :) Hnutí “nerůst” má své projevy i mezi vývojáři. Koneckonců firma, co si Aleš s kamarády v posledním roce založil, taky o moc jinou filozofii razit nebude..

Poslechněte si celý díl na Forendors, nebo ochutnejte část na Spotify.

A když se chci stát manažerem?

Ne každý vývojář chce vést lidi, a je to zcela v pořádku. Takže pro ty, co nechtějí jít do prohlubování či rozšiřování svých znalostí, jak o tom mluvili Riki a Aleš více, máme několik tipů, jak se opravdu manažerem stát.

V rozhovoru s Alešem a Rikim zazněla velmi důležitá věc. Dovolím si ji trochu parafrázovat. Není důležité, jestli si vy myslíte, že jste manažer či leader. Důležité je, jak vás vidí ostatní. Jinými slovy, důvěru týmu a lidí obecně si nezískáte “titulem”, ale tím, co děláte a jak se chováte. Proto Aleš mluvil o tom, jak se v TopMonks do role COO vlastně mohl postavit sám. Začal tu práci dělat a spolu s výsledky jeho práce přicházela i důvěra ostatních. Riki taky dával užitečný tip. Pokud pracujete ve firmě, která není tolik holokratická jako TopMonks a jede na obvyklé struktury = o vaší přeměně na manažera rozhoduje váš šéf, první z čeho pozná, že jste zralí se stát šéfem nějaké skupiny lidí je, že za ním přestanete chodit s problémy a začnete chodit s řešeními. Chcete k tomu víc? Skvěle. Poslechněte si rozhovor mezi 16. a 22. minutou.

Stát se z vývojáře manažerem je práce jako každá jiná.

Manažer (a už vůbec ne lídr) se z vás nestane přes noc, za pochodu, tak nějak mimovolně. O tom, co bylo u přerodu Honzy a Davida z vývojářů na manažery jsem si s klukama povídala ještě před tím, než se oba stali oficiálně C-level manažery v Akcee. Ale tenhle rozhovor vám možná ukáže, proč předávání vedení Ackee od Dominika a Martina do rukou i těchto dvou kluků dávalo velký smysl.

Co kluci vypíchli, když jsem se zeptala, jak by poznali, zda se má z vývojáře stát manažer? Říkali, že by:

• Měl o manažerskou práci a práci s lidmi primárně stát. Měl by to chtít. A i když tomu prý neuvěříte, dokud si práci s lidmi nevyzkoušíte, stejně vám to řekneme: Práce s lidmi je dřina. Mnohdy větší než rozlouskávat starý monolit bez pořádné dokumentace :) (ale o tom někdy příště)
• Nechtít všechno najednou. Aka učit se nové věci postupně. Chtít se naučit být dobrý nejdřív v jedné věci… Pak druhé. Třeba začít tím že si nastavím dobře jedna jedničky. A až jsem si plus mínus jistý v kramflecích, pustím se do dalšího tématu - třeba řešení nepříjemných témat. Zkrátka po krocích, agilně a popořádku, je víc než snaha o překornou změnu všeho a hned. Jde vám o dlouhodobé výsledky.
• Být v prostředí, nebo si ho vyrobit, kde růst a posun je možný. Pomůže trocha přirozené autority v týmu, pokud mu máte jít “šéfovat” těm, se kterými jste ještě včera vedle sebe kódili. Ale potřebujete i podporu od vedení, respektive svého šéfa, nebo možná od externího mentora. Být na všechno nové sám jde, ale je to o velký kus náročnější.

 

Ale poslechněte si sami, jak o tom mluvili David a Honza. Nalaďte 24 - 55. minutu a zjistíte i jak si kluci vyhodnocují, že práci s lidmi dělají dobře.
Ochutnávku opět najdete i na Spotify.

Inspirace není nikdy dost

A pokud máte pocit, že toho nemáte dost a chcete víc, pak sahám po několika v rozhovorech zmíněných zdrojích a nabízím další inspiraci. Tak třeba:

• Rikiho přednášku o tom, jak hledat práci a o potřebách seniorních lidí i rekrutérů
• Starší Rikiho blog o benefitech a nebo o námluvách s korporacemi
• raroušův blog je spíš plný development tipů a triků než rozvojových článků. Ale zmiňoval třeba svoji oblíbenou knihu Leadership BS, Slack, nebo The Kaizen Way, tak je můžete zkusit :) Já je četla a chápu, co na nich Aleše zaujalo.
• Jak si zapisovat svůj přínos, nebo hodnotu práce, se můžete kouknout na blogu Honzy Javorka (teda pokud nejste juniorní vývojář, pak určitě spíš čtěte příručku a staňte se členy Junior guru)
• Pokud vás zajímají příběhy českých technologických firem, pusťte si SCRIPTease od Jirky Bachela (doporučuje David a já teda taky)
• A rada na závěr: dobrý leader je v první řadě v pohodě sám se sebou, umí se sebou pracovat a ví, co dělá. No a pokud v téhle fázi nejste, tak vám můžou pomoct sebekoučovací techniky, které nabízí třeba Posviť si, nebo podcast Plný kecky, o kterém mluvil David, a který má už druhou sérii. 

Pro podporovatele na Forendors mám k vybraným rozhovorům i Cheat Sheets, koukněte.

Přeju hezké letní dny plné inspirace! A to ať už se chcete posouvat víc do hluboké práce, rozkročit víc do šířky, a nebo se pořádně věnovat práci s lidmi.

Držím palce a vězte, že #vsechnojetoolidech!