Poriadok v hlave: Průvodce každodenní snahou neskončit vlastnímu myšlení na lep

Kritické myšlení se všude skloňuje horem dolem. Chybí v osnovách na školách, chybí lidem, kteří pak od sebe neumí rozeznat hoax, dezinformace a fakta… Jenže kritické myšlení není jen rozpoznávání vlastních zkreslení, nebo ověřování zdrojů informací a dat. Je to schopnost neustále zkoumat a pozorovat vlastní přemýšlení, sledovat, jak docházíme k vlastním závěrům a uvědomovat si, co se nám to v hlavě právě děje, a to v jakémkoliv okamžiku, kdy přemýšlení vědomě a aktivně využíváme. Tohle je jedno z poselství, které na mě sálalo z nové knihy z pera Martina Poliačika a Lindy Lančové. Její podtitul je "kritické myšlení na každý den" a v knihovničce se vám rozhodně neztratí.

Musím začít tím, že mám s Martinem hodně podobný background. Oba jsme debatéři. Ne ti hospodští (i když i tam se mnohé naše vášnivé debaty odehrávaly). Oba jsme si prošli akademickou debatou a dokonce jsme spolu pár let tvořili tým. Dvoučlenný tým, který pár debat a nakonec i jeden československý mistrovský turnaj vyhrál. Oba s Martinem a nezávisle na sobě, jsme také své debatní zkušenosti začali přepravovat do školení a workshopů a začali je v destilované podobě nabízet dál při školeních i konzultacích. Není se proto čemu divit, že i kniha tuto historii nezapře. Je plná slov, která debatéři znají - argumenty, důkazy, kritéria, plány. Ale vsadím se, že i leckterým letitým debaterům by až po přečtení této knihy došel jejich pravý význam… 

 

Debatní historii Martin hrdě přiznává hned v první kapitole knihy. Pozornému čtenáři neunikne ani spousta narážek na další Martinovi vášně - filozofii, děti a jejich vzdělávání, rituály peruánských šamanů a tak bych ještě chvíli mohla pokračovat. Proč je to důležité? Jednak vás to jako čtenáře drží ve střehu. Mezi poučky a chytré tipy Martin zasazuje drobné narážky, kterým se můžete zasmát, můžete si o nich chtít zjistit víc a nebo si díky nim lépe zapamatovat, co jste se právě dozvěděli. Jsem přesvědčená, že to nejsou náhodně upuštěná slova, ale pečlivě volené didaktické pomůcky. Těmi je kniha přímo potkaná. Už když knihu otevřete, zjistíte, že žluté stránky v ní jsou jiné. Mají nákresy a obrázky. Nečekejte ale slovník či obecné poučky, jak na kritické myšlení. Martin ke každému z bodů, či námětů na prozkoumávání vlastního myšlení, nabídne konkrétní příklady, ukázky z praxe i fiktivní rozhovory, jen aby přesně demonstroval to, o čem mluví. Je to technika, která funguje v debatě i v každé lidské konverzaci. Když jste si jistí, že si lidé dokážou představit to, o čem mluvíte, snáz si to zapamatují. 

I když už možná zním velmi obdivně, ještě pořád nevíte, čeho si na knize Poriadok v hlave cením nejvíc.

Nezužuje kritické myšlení na nějakou jednu specifickou dovednost, nebo oblast myšlení. Neříká, že ten, kdo používá "jen" selský rozum přemýšlí hůř nebo líp než někdo jiný. Ukazuje však, že pokud potřebujeme naše přemýšlení používat vědomě, má to pravidla a jejich tříbením a cvičením budeme automaticky pracovat i na svém kritickém myšlení.

Navíc v knize dostanete spoustu podnětů a nápadů, jak s takovým cvičením začít. A u toho všeho nejen z vás přijde i na to, jak být pro své publikum přesvědčivější. Nepotřebujete ani jedno z toho, protože jste v tomhle machři? I tak si knížku kupte, nebo alespoň prolistujte. Budete se moc tlouct do hlavy, že jste takhle užitečný návod pro ostatní nenapsali sami a nebo se alespoň zasmát vtipným příkladům a narážkám. A když nic jiného, třeba v té téměř osmdesátce studií a knih, na které se autoři odkazují, najdete alespoň jednu, která vás zaujme a budete mít nový zdroj poznání. 

Já sama jsem se ještě z už tak poučné knihy nikdy nedozvěděla tolik na první pohled s tématem nesouvisejících drobných detailů o filozofech, sociálních experimentech a lidském chování, jako u tohoto čtení. A kdyby mě u čtení někdo pozoroval, asi by nechápal, proč chvíli pokyvuju hlavou, chvíli zvedám obočí a pak se uchechtnu, nebo vybuchnu smíchy. Začtěte se a pochopíte. Nechte se provést cestami vlastního myšlení a začněte si dělat pořádek v hlavě. 

A ještě pár osobních poznámek, co už do recenze ani doporučení nepatří, ale tady si je můžu dovolit… 

Když mám někoho ráda, mám tendenci vidět vše, co dělá v lepším světle. K sobě umím být tvrdá, ale na ty, co mám ráda, už méně. Když jsem se Martinovi pochlubila, že mám jeho novou knihu nachystanou s sebou na dovolenou, napsal mi: "To som veľmi zvedavý, čo na to povieš." 

Přečetla jsem ji jedním dechem. A co na ní říkám? Opravdu mě mrzí, že jsem ji nenapsala sama. Ale pro čtenáře je to jedině dobře. Nebyla bych tak vtipná. Neumím tak skvěle poskládat co vím z filozofie, psychologie, behaviorální ekonomie a z praxe s prací s lidmi do tak vtipných historek, střípků a spojitostí jako Martin. 

Tohle bude rozhodně jedna knih, co budu doporučovat na školeních, přednáškách a možná i při spoustě osobních setkání. Ne proto, že je Martin kamarád, se kterým jsme vyhráli jeden ročník akademických mistrovství v debatě. Zkrátka proto, že tohle je jeden z nejúčinnějších průvodců vlastním myšlením, co jsem kdy držela v ruce. I pro mě to bylo užitečné čtení. A to i s vědomím toho, že mám vše z popsaného odžito už minimálně dvě dekády i odříkáno a odučeno na bezpočtu školeních. Tuhle knížku určitě vytáhnu z knihovničky ještě mockrát. A nejen, abych ji půjčila klientům či kamarádům. Není na škodu se vracet k tomu, co znáte, když to někdo sepsal tak, že stačí jen mrknout a hned svému myšlení líp rozumíte :)

Teď už jen doufám, že si knížka brzy najde i českého vydavatele - netušila jsem, kolika lidem už bude čtená slovenština dělat problém… Děkuji za reality check svým mladším sestrám :)

 

Užijte si exkurz do svého vlastního přemýšlení.