čtvrtek 16. října 2014

Rande naslepo… s knihou

Zažili jste někdy ten stav, kdy už jste nějakou dobu sami, a vaši kamarádi vám doporučují, ať si zajdete na rande de facto s kýmkoliv, koho ve svém okolí znají a je single? Přesně tehdy zvažujete, že než poslouchat jejich řeči, je snad doopravdy lepší vyrazit na další rande. A to i přes to, že tušíte, že ani tentokrát to nevyjde. Rande naslepo vám totiž zatím nikdy nepřinesla nic dobrého. Ale pak zažijete jedno rande naslepo, které vám otevře oči. Rande naslepo s knihou.

Loučila jsem se s červencovým zimním Sydney procházkou po tamní hipster čtvrti Newtown. Konečně byl den, kdy nepršelo a dokonce místy i svítilo slunce. Byl to přesně ten den, kdy jsem si říkala, že je na čase dovézt si z první návštěvy Austrálie taky nějaký suvenýr pro radost, nejen tu kupu zimního oblečení, co jsem si musela koupit, abych tam v těch 10 červencových stupních nemrzla. Ani po hodině a půl jsem ale nic nekoupila a odcházela zpět na vlak s prázdnýma rukama. Těsně před odbočkou na nádraží mě ještě zlákalo jedno místo. Na tamní poměry malé a mezi fashion obchody a útulné kavárny zastrčené knihkupectví.

První čeho jsem si všimla, byla hned za vstupem police s knihami, které byly jedna vedle druhé zabalené do tmavě žlutého obalového papíru a převázány režným provázkem. Na polici byla přilepená jedna „á čtyřka“, která celý koncept „Blind Date with a Book“ vysvětlovala. Myšlenka je prostá: Jednou zapomenout na vlastní stereotypy, podle nichž si vybíráte knížky. Někdo si je kupuje podle líbivého obalu. Někdo vybírá podle jmen autorů. Zkusili jste si někdy vybrat knihu podle šesti, sedmi indicií? A to mezi dalšími stejně vypadajícími balíčky? Ony totiž v tu chvíli ani nepřipomínají knihy.

Strávila jsem před oním regálem asi s patnácti knihami neuvěřitelných čtyřicet pět minut. Každou knihu jsem si potěžkala, přečetla si klíčová slova a přemýšlela, kterou bych si chtěla odnést, přečíst. Přemýšlela jsem také, podle čeho si vlastně vybírám knihy. Nakonec jsem přišla na to, že jsem ten typ, co si kupuje knihy od autorů, kteří napsali něco, co se mi vrylo do paměti. V knihovně tak mám většinou sbírky knih od konkrétních autorů, ale opravdu do vkusu se mi trefí tak dvě až tři z celého díla. Vzpomněla jsem si u toho i na Bourdieuho teorii kulturního kapitálu. Krásně se dá aplikovat i na můj způsob výběru knih. Vždy při něm budu zamčená do své bubliny, mikrosvěta. Když budu pořád vybírat knihy jen podle známých jmen autorů, nebo na doporučení od vlastních kamarádů, budu se dostávat stále k témuž okruhu knih. Tentokrát jsem vybírala jinak. Podle obsahu. Sáhla jsem po příběhu z Paříže dvacátých let. Přiznám se, že kromě prostředí mě zaujala klíčová slova naznačující psychologické drama a nebezpečnou hru.


Knihu jsem si odnesla k pokladně, kde jsem s velice příjemným mladíkem prohodila pár slov. Když jsem mu pochválila celý koncept rande naslepo s knihou, prozradil mi, že ta klíčová slova jsou vlastně vybraná zaměstnanci knihkupectví, kteří dané knihy četli. Vysvětluje to, proč jsou na knihách různé styly písma. Je to jako byste dostali doporučení od někoho, komu můžete věřit, ale zároveň od někoho, kdo vám nechce vzít všechnu radost z objevování nového. Pocit až dětské radosti ještě podpořil prodavač spikleneckým úsměvem a třemi slovy „Very good choice“. No neběželi byste hned na nejbližší romantické místo, abyste se podívali, co to bylo za knihu? Já měla sto chutí to udělat. Ale výjimečné rande jsem si nechtěla zkazit takhle záhy - právě když jsem si ho začala užívat.

Knihu jsem nejen dovezla zabalenou do bytu v Sydney. Zabalená se mnou přiletěla i do Prahy. Slíbila jsem si, že ji rozbalím až po dočtení knížky od Jeana-Michela Guenassii. Přece nebudu nevěrná dobrému titulu od super autora. To by si ani jedna z těchto knih nezasloužila.

Ptáte se, co jsem našla za knihu v onom malém knihkupectví v Sydney?

Asi to pro celý příběh není podstatné. Důležité je, že jsem si jednou vyzkoušela nákup knihy jinak. Teď bych byla ráda, kdyby si rande naslepo mohla dát i s další knihou. Každopádně mi věřte, že budu mnohem častěji brousit v knihkupectvích mezi regály, kterým jsem se doteď vyhýbala… Zkuste to jednou taky. Třeba se koncept Blind Date with a Book ujme i u nás.

4 komentáře :

  1. To je dost zajímavý nápad. Možná by mohl sloužit, jako základ pro nějaké komunitní vyměňování knih.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý nápad! Už stačí najít jen místo, které by do něčeho podobného šlo :)

      Vymazat
    2. Myslím, že by to mohlo být virtuální místo a knížky by se posílaly poštou. Stránky, kde se zaregistruješ, nabídneš knihu, požádáš o knihu a po přečtení třeba ohodnotíš knížku i výběr klíčových slov. Následně by se mohl dělat žebříček lidí, kteří umí knížku nejlépe popsat pár slovy…

      Vymazat
    3. Jsem spíš kavárenský povaleč. Baví mě si vybírat a fyzicky ošahávat možnosti.. Korespondenční rande naslepo s knihou pro mně není :) Chci mít knihy spojené s místy, která mě baví.

      Vymazat